Čas od času máme s přítelem zhůvěřilé nápady. Rádi se mučíme saunou, bezmasými pátky a otužováním se v ledové kádi na terase, abychom si posléze mohli užívat příjemných teplot a přemíry masa.

Již jsem vám v několika svých článcích prozradila, že jsem v hodně věcech old school neboli stará škola. Termín stará škola zde upřesňuji pro ještě starší školy, než jsem já a termín old school jim nic neříká, tedy pro boomery. Co je to boomer už si ale vygooglujte. Pokud nevíte, co znamená googlovat, tak si raději otevřete Burdu nebo Rychlé šípy....

Tak tuhle větu jsem kdysi slýchala často. Jak se povznášet mi už ale nikdo neporadil. Když mě někdy něco štvalo, tak mě to prostě štvalo a basta fidli.

"Život je kompromis mezi osudem a svobodnou vůlí."

Z oprávněných důvodů jsem vždy měla respekt z těchto 3 lékařů: gynekologů, zubařů a patologů. Už jen proto, že dostat se jim pod ruku není zrovna za odměnu (ačkoli u posledně jmenovaného už vám to může být asi jedno).

Pocházím z malého města (7 tisíc obyvatel) a vždy jsem v tom spatřovala mnoho výhod. Jednak jsem měla skvělou dostupnost (škola, lékař, pošta, obchody, kroužky, kamarádi) a jednak jsem to měla blízko do přírody a díky velké zahradě jsem byla obklopená přírodou vlastně pořád.

"Sebe samého zná každý nejméně."

"Ve zdravém těle zdravý duch."

Většina z nás musí chodit do práce, pokud si chceme udržet nějaký ten životní standard pro nás a naše rodiny. Jak se říká, jedna z největších závislostí je na výplatě. Mám určitý finanční polštář, ale kdyby mi každý měsíc na účtu nepřistála jistá částka, časem by to zásadně ovlivnilo můj život.

Kdysi mi moje paní učitelka na 2. stupni základní školy dala kartičku s jediným slovem - NEOČEKÁVAT. Sama pro sebe si jí nadepsala, aby si tak často připomínala, jak pošetilé je čekat něco víc. Zjevně ze mě vycítila má velká (a jak se později i ukázalo) zcela zbytečná životní očekávání.