Abych vám nejprve osvětlila, jak jsem byla zvyklá slavit jako dítě. Ten šťastný, který měl buď svátek nebo narozeniny byl poctěn tím, že měl buď slavnostní oběd (většinou doma), nebo chlebíčky a různé drobné pochutiny v rámci oslavy.

Vánoce jsou svátky klidu, míru, dárečků a rodinného štěstí. No jo, ale co když někdo rodinu nemá nebo stojí za houby? Možná i proto je v tomto období tolik sebevražd. Lidé si náhle více uvědomují svojí osamělost a je to pro ně velmi těžké.

Vánoce se kvapem blíží a vás možná nenapadá, co svým blízkým nadělit pod stromeček. Že už všechno mají? Vidíte, máte skvělou příležitost udělat dobrý skutek a podpořit někoho, kdo takové štěstí nemá. Jak a koho už je na vás, ale popíši vám, jak podporujeme my.

Nikdy jsem nesdílela obecné rčení, že kočky jsou falešné. Vždyť kdo je upřímnější než ten, kdo vám dá jasně najevo, že nestojí o vaši společnost a přijde si, kdy chce on? Přesto jsem vždy preferovala psy. Psi jsou pro mě jako chlapi, je s nimi jednodušší domluva. Kdežto kočky jsou jak ženské. Nikdy nevíte, na čem u nich jste, jsou...