Dneškem začíná září, a i když podzim ještě oficiálně nezačal, chci se s vámi podělit o poslední příběh letošního léta a tím se s ním pomyslně rozloučit.

Také jste jako malé děti měli rádi překvapení? Můj přítel ještě jako chlapec školou povinný překvapení vůbec rád neměl. Rodiče ho několikrát napálili s tím, že pojede k babičce na prázdniny. Celý dychtivý tam přijel, ale nadšení ho přešlo, když zjistil, že bude sbírat brambory a jezdit na dřevo. Nebyl v tom ale sám, bylo jich tam dohromady 11...

Zanedlouho mi vyprší závazek k zaměstnavateli, který mi poskytnul možnosti a finance k atestaci. Konečně po dlouhých pěti letech. Skoro mám chuť to zapít.

S přítelem se hádáme zcela minimálně, ale když už, tak je to velice rychlé, zbytečné a kvůli naprosté hlouposti. Nedávno jsme se kupříkladu domlouvali, kam půjdeme na oběd…

Častým tématem mých článků a příběhů se v poslední době stal kocour Tommy. Musím uznat, že zcela právem, neboť život s ním skýtá mnohá potěšení. Někdy velká a jindy ještě větší.