Puberta

"Když jsem měl 20 let, myslel jsem si, že můj otec je idiot.

Když jsem měl 30 let, občas jsem si myslel, že má docela pravdu.

Když mi bylo 40 let, tak jsem si myslel, že to byl celkem moudrý chlap.

A když jsem měl 50 let, řekl jsem si: kdyby tu tak byl a poradil mi!"

− Tomáš Baťa, český podnikatel

Není snad horšího vývojového období, než je puberta (senilitou jsem ještě neprošla). To, že nastala u vašeho dítěte bezpečně poznáte podle toho, že se za vás – rodiče začne stydět. Neberte si to osobně a vzpomeňte si na sebe před pár lety.

Zhruba do deseti let dítě žije ve svém světě a časem jeho skořápka dětství a naivity začne praskat a začnou se k němu dostávat vjemy zvenčí. Dítě zjistí, jak je ten svět dospělých, ke kterému vzhlíželo vlastně hnusný a zkažený. Kdo by z toho měl mít dobrou náladu? Přidejte k tomu hormony a máte to. Jestli si myslíte, že puberťáci jsou nesnesitelní, tak si vezměte, jak je teprve jim. Před puberťákem se můžete schovat, ale on sám před sebou ne.

Puberťák, který se vzdaluje svým dětským představám proniká do reality dospěláckými počiny, přičemž ani moc neví, co vlastně dělá a jaký to na něj může mít vliv. Zkouší různé omamné látky, alkoholem počínaje, tabákem a drogami konče. První lásky jsou též provázeny různými (ne)úspěchy, ať už tělesnými, anebo citovými.

Puberťák má zvláštní kombinaci drzosti, tvrdosti a přecitlivělosti. On si může dovolit všechno, vy nic, přičemž si všímá jakékoli i zdánlivé nespravedlnosti a nebojí se vás soudit. Puberťák se zběsile hihňá, za chvíli má na krajíčku, pak má nával odbojnosti a agrese, a když si myslíte, že drsnější už být nemůže, rozněžní se nad koťátkem. Není to holt jednoduché. Okolí nezbývá než chápavě přihlížet a čekat až ho to přejde. Každý má naštěstí jinak závažný průběh.

Průběh měl ale každý z nás a bez něho to nejde. Znala jsem jednu přeslušnou dívčinu, která byla tak hodná a mírná, až si rodiče mysleli, že snad ani žádnou pubertu neměla. Poté, co se ve 25 letech vdala jí jaksi "přeskočilo" a začala jako mladá vdaná paní chodit po diskotékách (ačkoli do té doby tam vůbec nechodila), tahat si domů cizí chlapy a manželovi nakonec vybrakovala byt. Podle psychologa vyšlo najevo, že je nezralá, pubertu potlačovala tak dlouho, dokud nebyla z dohledu rodičů, a když se vdala a zjistila, že spadla klec, tak se její puberta se vší silou vydrala na povrch.

Pro rodiče je těžké přijmout novou identitu, kterou dítě hledá a zkouší někam zapadnout. Čím více se puberťákovi něco zakazuje, tím spíše si to chce vyzkoušet. Rodiče musí doufat, že dítě vedli dobře a svěřit mu trochu té zodpovědnosti, aby sbíralo zkušenosti. Je dobré brát to s humorem. Co jiného vám také zbývá?

Můj přítel tvrdí, že v pubertě nikdy nebyl, a že se narodil rovnou jako dospělý. Před pěti minutami jsem ho viděla hrát si s jojem. Je zde tedy možnost, že do té puberty jako správný muž vlastně ještě ani nedošel...