Kočky a psi

K dnešnímu článku mě inspiroval náš olympionik a lékař v jedné osobě Lukáš Pollert, který tvrdí na svém facebooku, který mu byl (nejspíš kvůli jeho výroku) zrušen, že ženy se nemohou vyrovnat mužům. Asi už nikdo dál nečetl, že dodává, že muži ženám nesahají ani po kotníky.

Nemohu jinak než s Lukášem Pollertem souhlasit. Kdyby napsal jen druhou část věty, je mi jasné, že se nestane vůbec nic. Bílý heterosexuální pracující muž se totiž nemůže vyjádřit skoro k ničemu a pokud ano, je ihned označen za misogynní šovinistické rasistické prase ať už je to myšleno jakkoli.

Na téma rozdílů mezi muži a ženami existuje nespočet vtipů a všelijakých historek a srovnání. To, že ženy mají určité schopnosti a dovednosti a muži oproti nim vynikají v jiných věcech je zcela přirozené a považuji to za záměr matky přírody, která se snaží o jistou rovnováhu. To už je trestné na to i jen poukázat?

Nemyslím si, že ženy se mají jen starat o děti a muži mají jen pracovat, je to na každém z nás, čím svůj život naplníme, pokud je to ke spokojenosti jedince i jeho rodiny. Pravdou však je, že žena je žena a muž je muž. Kočka taky není naštvaná na to, že se v něčem odlišuje od psa a naopak. Každý je zkrátka jiný a je to tak v pořádku.

V životě jsem se jako žena necítila v nevýhodě, kvůli tomu, že nejsem muž. Samozřejmě někdo jiný by mohl mluvit jinak. Chápu, proč někoho může srovnání mužů a žen pobouřit, ale nemyslím si, že v dnešní době a v našich zeměpisných šířkách jsme my, ženy, nějak znevýhodňovány.

Já také nemám potřebu někomu rušit facebook, protože si dělá legraci z blondýn a jejich inteligence. Kolikrát se takovému vtipu i sama zasměji. Možná by k takovým vtipům a výrokům mělo být přistupováno s větší lehkostí, nechytat okamžitě každého za slovo a ve všem hned nevidět nějakou diskriminaci.