Občas mám takové období, kdy mě něco velmi nadchne a zajímám se o vše možné ohledně daného tématu. Již jsem si prošla italskou, egyptskou, starořeckou a habsburskou érou, abych se přesunula až k dalekému Japonsku.

Blíží se nám říjen a s tím i Mezinárodní den kávy, který je 1. 10. Potěší to mého přítele, neboť káva je jednou z jeho vášní. Možná tou vůbec největší. Vypije za den většinou 3 s kofeinem a jednu bez (někdy i nahoře bez, ale to jen večer). Být to na něm píši jen a jen o kávě. Už...

Je podzim, s tím se dny zkracují a noci jsou dlouhé. Nastává zvláštní mezidobí, kdy nemusíme zapínat klimatizaci ani topení (alespoň na pár dní). Na spoustu lidí padá podzimní splín a vlivem úbytku sluníčka i deprese. Velká dovolená je většinou za námi a nastávají časy dešťů a teplejšího oblečení.

Mládí nebo stáří, to je věc ošemetná. Kdy to vlastně začíná? No, jak u koho.

Dnešní téma bude možná pro někoho nezáživné, ale podle mě je důležité na to poukázat, obzvláště dnes, v Den Země. Nejsem sice žádný eko-bio maniak, ani odborník přes odpady, ale domnívám se, že člověk by se měl o místo, kde žije starat. Ať už jde o vlastní tělo, dům, zahradu nebo v širším měřítku planetu.

Znáte toto velikonoční pořekadlo? Já ho neznala spoustu let. Prozradil mi ho až můj současný přítel. Jelikož se dárkům obvykle nevyhýbám, přijala jsem tedy tradici, že se musím na Velikonoční pondělí nechat obdarovat, aby mě nepokakal beránek. Domnívám se, že je to spíše jakýsi imaginární bratranec zlatého prasátka, kvůli kterému jsem nucena na...

Spánek je tak důležitý, že má dokonce i svůj den – 21. 3., což je Mezinárodní den zdravého spánku.

Věděli jste, že 13. říjen je mezinárodním dnem metastatické rakoviny prsu? Pár dní poté - 15. října je celosvětový den boje proti rakovině prsu. Není to veselé téma, ale jestli vás více zajímá, určitě si k tomu najdete veškeré potřebné informace kdekoli na internetu. Já bych dnes ráda přispěla něčím trochu odlehčenějším.

Dušičky jsou již za dveřmi, ale chození po hřbitovech není nic pro mě. Máma mě za to, že na hřbitov často nechodím, dříve plísnila. To ale jen do doby, než tam zažila zážitek, který sice nebyl paranormální, ale určitě nebyl normální.

Události poslední doby mě dovedly k tomu vyjádřit se opět na téma čas. Mám totiž pocit, že si hodně lidí mého času dostatečně neváží a nejspíš mě pro mojí ochotu a časovou přizpůsobivost řadí k nějakému druhu služebnictva, které je neustále dostupné.