Vitamín Č

Není to tak dávno, co jsem vám psala o příteli a jeho hubnoucích tendencích (Jak přítel (z)hubnul, Příchod Milana). A už tu máme toto téma znovu.

Nevím, jestli jste také někdy byli obviněni z toho, že když váš protějšek tloustne, můžete za to vy. Uznávám, čas od času po mě přítel něco dojedl, nebo jsem ho něco nechala ochutnat. Vždy jsem to ale myslela dobře. Chtěla jsem se s ním podělit o výtečné chutě, když můj žaludek již kapacitně zaostával, navzdory roztančeným chuťovým pohárkům.

Přítel se obvykle s chutí chopil lžíce, ale po chvíli vypadal, jako bych mu podstrčila kafe od Maryši. Prý se zase přežral. Kvůli mně. To tvrdil navzdory tomu, že jsem od něj slyšela několik výroků potvrzujících, že já na vině tak úplně nejsem. Například mi vysvětloval, že Nutella musí být zdravá, protože je mu po ní tak dobře. Hořické trubičky dojedl údajně jen proto, aby mi tím udělal radost. A nakonec mi začal tvrdit, že má nedostatek vitamínu Č, což je čokoláda.

Abych pravdu řekla, nevzpomínám si, kdy mě naposledy rozparádilo to, že někdo snědl hořické trubičky. Výrazně by mě nenadchlo ani to, kdyby mi je někdo dal, natož jejich prostá konzumace někým jiným. Přesto jsem za původ veškerých jeho tělesných přebytků mohla já.

Pak si přítel koupil váhu. Zjevně s ní nebyl spokojen, protože si brzy opatřil další - "chytrou", kde různé parametry sledoval v aplikaci. Stará totiž byla nejspíš blbá. Chodil s ní po bytě zkoumajíc, kde mu ukáže nejpříznivější hodnoty. Když i na nejmilosrdnějším místě byla čísla nadále neuspokojivá, začal vypočítávat kolik vody vypil, co všechno ze sebe nevyprázdnil a kolik napolykal vzduchu. Poté sám sebe přesvědčoval o blbé váze, která blbě váží, blbé sušičce, která oblečení sráží a já? Já byla nejblbější ze všech! Nejchytřejší byla váha nová, která nekompromisně nelhala, v o to větší nemilost ovšem upadla.

S někým, kdo se snaží zhubnout se vůbec nehádejte. Nedáte mu do ruky čokoládu, vynadá vám. Dáte mu jí, vynadá vám taky, ale až potom, co jí sní. Když neuděláte nic, sní jí tajně. Když půjde někam ven, sní jí veřejně. Dáte si vy, budete zrádci.

Co s tím? Asi budeme všechny vitamíny Č jíst odteď rovným dílem, abych splatila všechny ty poslední brambory, knedlíky a kousky masa na mém talíři, na které už mi nezbyly síly. Budu to břemeno přebytečných kil nosit na svých bedrech (a jiných partiích) z lásky taky.