Romantika

Romantiku prožívá každý po svém. Pro mě dlouhou dobu byla spíše nadávkou než něčím povznášejícím. Většinou jsem jí vinou amerických filmů vnímala jako něco vrcholně nevkusného, přičemž hlavní roli obvykle hrál kýčovitý západ slunce, rudé (jak jinak!) růže, krajkové prádlo, perly, utahaná hudba a šampaňské. Poněvadž jsem v reálném životě jako dítě ničeho podobného nebyla svědkem ani z doslechu, ani tehdy jsem nevěřila, že takhle nějak to ve skutečnosti probíhá. Doma jsem zaznamenala maximálně to, že rodiče šli na ples. Pamatuji se, že ty hasičské byly nejhorší.

Co mi na americké romantice nevadí je americké rande. Večeře a kino jsou aktivity, které se nedají odmítnout. A to ani v případě, že si se svým společníkem nemáte co říci. V kině sledujete film a nemusíte mluvit. Na večeři se něčím cpete, takže nechcete mluvit. Když to s alkoholem trochu přeženete, posléze ani nemůžete mluvit. Co si odnesete je kulturní a gastronomický zážitek. Pokud je váš společník fajn člověk, je to s výhodou.

Časem jsem zhodnotila, že romantická gesta jsou pro mě trochu jiná než ta, která se běžně uvádí. Romantická večeře nebo snídaně do postele? Pro mě je romantická připravená svačina do práce nebo čerstvý rohlík po 3 nočních. Ke květinám jsem dnes již méně skeptická než v minulosti, ale větší radost mi stále udělá kousek bůčku. Bonboniéra mě sice neurazí, ale řízek je lepší.

Svíčky. To v romantice tvoří další neopomenutelný prvek. Jelikož máme dva francouzské buldočky, kteří se vyznačují značnou plynatostí, máme doma velké množství svíček, které zápach nejen přerazí, ale plyny rovnou spálí. Jednou jsem při nějakém impulzivním pokusu o romantiku několik svíček zapálila a čekala na přítele až se vrátí s pejsky z venčení. Ihned po vstupu do pokoje se přítel skoro až vyděsil: "To tak prdíš?!" V tu ránu bylo po romantice. Dorazit mě mohl už jen kulturní zážitek z dílny Rosamunde Pilcher.

Přesto za romantické považuji procházku v přírodě a když vás u toho chytne za ruku někdo, koho máte rádi a je vám prostě a jednoduše dobře. Pokud je ten člověk pro vás ten nejlepší, na okolnostech zase tolik nezáleží.