Relax...take it easy

Relax. Tak pod tím si představím vanu plnou teplé a voňavé vody. Dokud jsem u rodičů měla vanu, téměř nikdy jsem si jí nenapouštěla. Bylo by to moc vody a peněz a když něco máte k dispozici každý den, tolik vás to neláká. Dnes, když přijedu někam, kde je vana, okamžitě zajásám a vytahuji různé soli a šumivé bomby do koupele. Nic neočistí tělo a mysl tak, jako příjemná koupel a vydatný spánek.

Vzorem klidu a vrozeného flegmatismu je můj kolega Jaroslav. Sám o sobě tvrdí, že kdyby se ještě o něco víc uklidil, nejspíš by zemřel, protože by se mu zastavilo srdce. 

To se málem zastavilo mámině kamarádce poté, co se vrátila z práce domů a přistihla svého nejmladšího syna, jak hraje na flétnu. Na flétnu hrál totiž tak, že seděl v okně osmipatrového panelového domu s nohami ven. V nejvyšším patře vesele vyhrával a nožkami do rytmu čile pohupoval.

Někteří lidé relaxují sportem. Chápu, že muži, kteří kdysi lovili mamuty potřebují svojí přebytečnou energii a agresivitu nějak vybít, ale jestli mě něco dokáže unavit, tak je to jen samotná zmínka o tom, že po dvanáctihodinové směně mám zdolat něco horšího než 4 patra bez výtahu.

Každý holt relaxujeme po svém. Odreagovat se sportem nebo uklízením je určitě ušlechtilejší než hrát videohry, koukat se na telenovely, nebo se opíjet a přežírat do bezvědomí. Ušlechtilost je krásná vlastnost. Škoda, že nejsem kůň.

S přítelem jsme nedávno leželi v posteli, schoulení a unavení z práce, když mu říkám: "To je tak fajn, jen tak ležet a nic nemuset, viď...", načež se mi dostalo odpovědi: "Jak nemuset? Vždyť tu musím ležet s tebou!"

No vidíte, je to dřina a někdy i docela umění pořádně odpočívat. Tak směle do toho!