Receptář pro chudé

Během našeho chudého dvoutýdenního experimentu jsme museli promyslet co jíst, pít a jak na tom ušetřit. Níže se s vámi podělím o to, co jsme jedli a jak jsme (ne)živořili.

Den 1.

Přítel jel pracovně do Brna, takže žádná snídaně na Mekáči. Pěkně dostal na cestu housky s máslem, šunkou, sýrem, ledovým salátem a s vejcem natvrdo navrch.

Já poobědvala topinky s česnekem na sádle a k tomu dojedla načatou šunku a sýr od housek. Dokonce jsem našla jedno rajčátko, kterým jsem nepohrdla.

K večeři byla domácí asijská polévka. Tu jsem vytvořila z krevetek a žampionů na másle, zalila jsem to vodou, vhodila do směsi zeleninový bujón, skleněné nudle, kousek pórku a ozdobila to polníčkem. Příteli jsem přidala půlku jeho oblíbeného vejce natvrdo. Určitě se bouříte, co ty krevety! Ano, máte 3 možnosti. Buď z výprodeje, z mrazáku (pokud máte železné zásoby) nebo si je koupit těsně před zahájením úsporného režimu. Nudle jsem vyštrachala ještě z dob covidových. Přítel se večer dorazil jogurtem, který u nás zapomněly děti.

Den 2.

Ráno po noční jsme nejeli do Starbucks na kávu, ale šli jsme na kávu rovnou pěšky domů.

Přítelovi přišly prémie, ale žádná restaurace nepadala v úvahu. K obědu byly nudle ze včera. Po obědě jsme si dali jako dezert banán se šlehačkou ve spreji posypaný kakaem.

Odpoledne jsem si dali domácí pomazánky (sardinkovou a nivovou).

Den 3.

Přišel 3. den, tzn. krizový. Když jsem si před časem kupovala v Makru pravé šampaňské, přítel na mě mrknul, pohladil mě po ruce a se slovy: "Dej si demíčko, to máš lepší než brut!", mi naložil 3 lahve do košíku. Nyní jeho profesionální rada zněla: "Nechlastej, na to nemáme!", a obratně mi vyrazil šampaňské z ruky. Měla jsem možnost vyměnit ho za Braník, leč odmítla jsem.

Vyživovací povinnost ke mně mí rodičové nemají sice již dávno, přesto jsme nepohrdli, když nám po návštěvě u nich nabalili do Prahy domácí vejce, brambory a půlku mražené slepice. U mámy jsme si v práci dali dokonce zákusek. Na oplátku jsme jim přivezli sardinkovou pomazánku a pomazánku z kořenové zeleniny. Cestou domů jsme si dali rohlík a večer karbanátky z mletého masa z výprodeje s bramborovou kaší.

Den 4.

Konečně jsem byla v práci přes den a mohla si dát dotovaný oběd. Bohužel jsem měla jen krátkou, takže nárok na 1 jídlo. Bylo ovšem jehněčí kolínko se šťouchačkami.

Přítel si dal karbanátky s kaší, které jsem chtěla obohatit o okurkový salát. Bohužel okurky nebyly v akci, takže na něj nedošlo.

Den 5.

V pátek byly bramboráky (brambory od našich se u nás dlouho neohřály). K večeři jsme se spokojili s jogurty a už šilhali po pořádné flákotě.

Den 6.

Tento den připadl na Valentýna. Zřekli jsme se zamilovaných wellnessů a jeli na otočku do Pardubic, kde jsme se tak narvali v indické restauraci, že jsme do večera neměli hlad. Večer jsme slupli banán a po příjemném večeru šli na kutě.

Den 7.

Neděle nám přinesla saunu a po ní jsme se opět trochu nešetrně zmastili v bageterii sekanou. Odpoledne už jsem ale začala projevovat snahu o domácí stravu a udělala krabí pomazánku a květákovo-cuketové placičky ze zeleniny v akci.

Sice jsme byli teprve v půlce, ale už jsme toho měli celkem plné zuby. Rozhodli jsme se, že příští výzva bude vegetariánská, ale určitě ne chudá!

P. S. Sice jsme nevyužili zlevněné jídlo přes aplikaci Nesněženo: Zachraň jídlo, ale pro ty, kteří jí neznáte jí zde zmiňuji.