Protekce

Jestli jsem něčeho odpůrce tak je to protekce. Obzvlášť pak v práci, poněvadž s tím mám velmi špatné zkušenosti. Není nic špatného na tom, nechat si něco doporučit, ale ne se někam procpat na základě známostí, nikoli schopností.

Věřím, že když někdo někde má být, tak se tam prostě nějakým způsobem ocitne a to nejlépe vlastním přičiněním. V opačném případě se občas někdo dostane někam, kde nemá co dělat, jenom proto, že se maminky znají z pilates (nebo odjinud). Pak se takového člověka nemůžete zbavit x let a ještě se nad ním drží ochranná ruka, přestože nic neumí a nedělá.

Pracovník, který se dostane na určité místo sám, pracuje s jiným nasazením než někdo, koho tam někdo dotlačí. Takový protlačenci se občas tváří tak, že ostatní můžou být rádi, že ho tam vůbec mají.

Mnoho žen (ale asi i pár mužů) si snaží přilepšit si např. na pracovní pozici pomocí dovedností, které do slušné práce rozhodně nepatří. Obvykle to okolí stejně brzy prohlédne a pokud dotyčný svojí práci neovládá, brzy se to projeví.

Nešikovná situace může nastat v případě, když jste na tom hůř než ostatní, protože se s někým naopak znáte. Ten nechce, aby vás někdo vnímal jako toho protežovaného a nakládá vám o to víc.

Podobně je to např. i se školou. Když se někam protlačí někdo, kdo by za normálních okolností neuspěl, akorát se tím vezme možnost někomu, kdo by na to měl nárok, pokud je to na určitý počet uchazečů, což je pěkně nefér. Říká se, život není fér, ale taky se říká, že co kdo zaseje, tak také sklidí.

Ať je to jak chce, když se míchají vztahy osobní, pracovní a rodinné, dopadá to různě.

Kdo něco umí, protekci nepotřebuje. Občas je ale fajn mít i trochu štěstí. Nakonec jsme ale vždy tam, kde máme být.