Perfekcionismus

Samostatnou skupinu lidí, se kterými se můžeme setkat (často v práci) tvoří perfekcionisti. Občas mají falešný pocit, že musí všechno umět a vědět. Také jsem tímto fenoménem lehce postižená. Projevilo se to hlavně při studiu. Měla jsem pocit, že když nejsem na zkoušku 100% naučená, nejsem na ní připravená vůbec. Co si ale budeme povídat, nic a nikdo není 100%.

Perfekcionisti se bojí kritiky, proto se maximálně snaží, aby jim nebylo co vytknout. Moje matka ve znamení Panny je velice kritická. Samozřejmě to na mě mělo vliv. Jak jsem kritická, tak jsem i sebekritická. Není jednoduché žít ve světě, kde vám pořád něco vadí než vám dojde, že dokonalost neexistuje. Uvědomila jsem si to při výše zmíněném studiu. Časem jsem pochopila, že nemusím mít ze všeho jedničky. Stačilo mi, abych se na nějaký předmět naučila tak, jak nejlépe umím, ale na svoje možnosti. Nemusela jsem být nejlepší ze všech. Na druhou stranu být nejhorší ze všech by mi vadilo.

A jak perfekcionisti ztrpčují život svému okolí? Vyvíjí na ostatní tlak, aby dělali vše co možná nejlépe. Takový člověk ale nikdy se svým okolím spokojený není, možná ani sám se sebou ne. Protože např. v práci pracuje nadstandardně, tak jsou pro něj ti, kteří pracují "jen" standardně už málo. Nakonec jsou se svým perfekcionismem tak protivní, že je snesitelnější i nějaký podstandardní lenoch, který pořád nekritizuje. Jako poslední spravedlivý má samozřejmě pocit, že dělá to nejlepší a asi to myslí i dobře.

Co si budeme povídat. Společnost je na věčné kritizování, posuzování a následné odsuzování nastavená. Začne to už ve škole, kde je pár vyvolených, pár zatracených a zbytek tvoří šedý průměr. Někdo se naučí vše tím pádem na každý detail ihned poukázat. Jeho mysl je zkrátka na neustále rozlišování a kritiku nastavená. Na co občas není nastavené okolí je ale to, že je nějaký potížista, který má pořád s něčím problém.

Pozor na to, kritici umí klamat tělem (nebo spíš řečí). Jelikož neustále něco vyhodnocují můžete získat dojem, že jsou schopní a něčemu opravdu rozumí, ale nenechte se zmást, často to bývá jen někdo pracovitý jako pan Lorenc nebo šikovný jako paní Radová.

Smiřme se s tím, že nikdo není dokonalý, ale na druhou stranu, snažme se podávat co nejlepší výkon a v práci být profesionální. Kdyby někdo něco často kazil a pak jen lehkomyslně mávnul rukou s tím, že je jen člověk, tak má sice pravdu (nejsme roboti a i ti se někdy rozbijí), ale je nutné umět podat výkon adekvátní platu a našemu zařazení. Takových méně zodpovědných jedinců si pak často všimne přepracovaný negativista.

Občas si vzpomenu na svého pana učitele na housle, který mi kdysi řekl: "Když jsem začal učit, myslel jsem, že cílem učení je odstraňovat chyby a vše, co žák dělá správně je v pořádku. Teď vím, že všechno, co dělá žák špatně je normální a pochválím ho za to, co se mu povedlo."

Jak se říká žádný učený z nebe nespadl.