Nematky

Že to mají ženy v mnoha ohledech v životě těžší než muži, nebo minimálně jiné je asi každé ženě zřejmé. Už od puberty, ne-li od dětství slýcháme otázky typu: “Tak co, už máš kluka? Už jste se zasnoubili? Kdy se budete brát? Kdy budete mít dítě? Jedno dítě - žádné dítě. Kdy budete mít druhé? Třetí? Už zase s těmi dětmi brzděte, copak chcete žít ze sociálních dávek? Jak skloubíš rodinu s prací? Jak můžeš pracovat, když máš malé dítě, proč se mu nevěnuješ? Proč se válíš doma na mateřský, když sousedka od vedle na mateřský dostudovala vysokou školu? Kdy se rozvedete?” A takhle pořád donekonečna. Je až dojemné, kolik starostí o nás naše okolí jeví. Jako kdyby neměli dost těch vlastních.

Účelem toho textu je zastavit se u otázky: kdy budeš mít dítě? Musím se přiznat, že se často přistihnu, že na tuto otázku ještě nedovedu vždy reagovat bez emocí. Tato otázka mi totiž přijde asi tak stejně "vhodná", jako kolik vydělávám peněz. Ačkoli se od určitého věku (číslovku si dosaďte sami), může zdát, že stát se matkou je samozřejmostí není to tak. Je to věc velice osobní a nepovažuji toto téma za vhodné k odlehčené konverzaci, kterou vedete s bývalou spolužačkou, se kterou jste se roky neviděly a náhodou jste se potkaly. Kdo je inteligentní nebo citlivý (nebo emočně inteligentní?), pochopí to. Ostatní jsou zabednění nebo necitelní a nemá moc cenu jim něco vysvětlovat.

Dobré důvody proč mít dítě

• Nadchnu se pro někoho natolik, že cítím neodolatelnou a nevysvětlitelnou touhu počít s dotyčným dítě. Cítím tam to ťuknutí, tu magii a pocit, že samice našla svého samce. Že sem rozum moc nepatří? To je fakt, ale někdy je lepší důvěřovat víc přírodě a vlastní intuici.
• Jsem dospělá, zdravotně v pořádku, finančně zabezpečená, mám partnera a oba si přejeme založit rodinu. Je to přirozené vyústění naší společné cesty, stejně jako bylo společné bydlení, svatba atd. a víc o tom nemusím přemýšlet.

Obávám se, že žen, které mají tyto dva, dle mého názoru celkem obstojné argumenty, je spíše menšina. Alespoň pokud si každý opravdu upřímně sáhne do svědomí. Pokud tyto argumenty míníte skutečně vážně, bohužel ani to vám nezaručí, že vše bude super a tak, jak jste si to s partnerem vysnili. Ale myslím si, že je to skvělý základ.

Dobré důvody proč nemít dítě

• Cítím, že na to ještě nejsem zralá a připravená.
• Mám trauma ze svého dětství/mládí a dokud si ho nevyřeším, nechci ho předávat dál.
• Nejsem v dobré situaci ať už zdravotní, sociální, ekonomické nebo emoční.
• V životě mám jiné cíle než rozmnožování se.
• Ani mě to nenapadne.

Vždy je dobré brát v patrnosti, že lidé během života mohou měnit názory a to, co vám přijde ve dvaceti letech jako silný argument vám za pár let může připadat směšné. Jako nematka, to v naší společnosti nebudete mít jednoduché. Ať se na otázky, které jsem psala v úvodu naučíte odpovídat se sebevětším smyslem pro humor, ironií nebo cokoli chcete. Většinová společnost si bohužel stále myslí, že když máte dělohu, je vaší skoro až povinností přivést na svět dítě. Že mají muži také tělesné předpoklady k rozmnožování se a obě složky jsou potřeba už nikdo neřeší. Na bezdětného chlapa zkrátka společnost nazírá jinak než na bezdětnou ženskou (sobeckou mrchu, kariéristku a nevím co všechno). Není nutné obhajovat se před ostatními, proč jste se rozhodla, jak jste se rozhodla. Stačí si to obhájit (ačkoli to asi není ten nejšikovnější výraz) sama před sebou. Pokud máte pádné důvody (které nejste povinna nikomu sdělovat), nečiní to z vás žádnou méněcennou a zbytečnou bytost. Jako je hloupé povyšovat se nad někoho, kdo nemá tak vysoké vzdělání, jako má někdo jiný, je stejně nepřístojné dělat ze sebe něco víc, protože matkou jsem. Nedá se to totiž srovnávat. Každý má jiné podmínky a nelze srovnávat někoho jako celek, když dotyčný má určitou zkušenost a někdo jiný jí nemá, protože jí buď nemůže mít anebo nechce mít. Všimněte si někdy, jak "dobré" jsou v roli matky ženy, které nematky odsuzují. Mám však v okolí i ženy, které výše uvedené argumenty zarytě vyznávaly a dnes jsou spokojenými matkami. Tak pak si vyberte.

Špatné důvody proč mít dítě

• Nemám žádný smysl života a chci po dítěti, aby mi ho dalo.
• Chci si udržet partnera.
• Sice dítě nechci, ale bojím se, že až ho chtít budu, budu už moc stará.
• Chci, aby mě měl někdo rád.
• Chci úlevy a výhody od okolí.
• Chci být dokonalá a obstát jako žena ve všech rolích: jako partnerka, v práci i jako matka.
• Okolí na mě tlačí.
• Všichni v okolí už děti mají a já nechci být divná.
• Chci, aby se o mě měl kdo starat, až budu stará.

Některé matky považují nematky za sobecké. Přitom co je víc sobeckého než chtít po jiné bytosti, aby naplnila můj smysl života?

Udržet si partnera přes dítě je sebevražda vztahu. Ano, do konce života vás bude spojovat to, že jste rodiči stejného člověka. To z vás ale partnery na celý život neudělá. Příchod dítěte může silně otřást i vztahem, o kterém jste do té doby přesvědčená, že je silný.

Biologické hodiny jsou silným argumentem, nicméně mít dítě s kýmkoli za každou cenu jenom proto, že už nejste nejmladší je až příliš rozumné (nebo rozumové?). Dítě může mít genetickou výbavu převážně po narychlo zvoleném partnerovi a rozčarování pak může být velké.

Co se týká lásky, které od dítěte čekáme, je třeba si uvědomit, že my jsme tady pro dítě, nikoli dítě pro nás. Do určitého věku na nás dítě bude skutečně pohlížet jako na boha a milovat nás, ale pokud si neumíme dát lásku sami, nemůžeme to očekávat od druhých a požadované emoce z nikoho jiného nevymáčkneme.

Být zajímavá pro okolí tím, že mám bříško, po kterém mě ostatní hladí, konečně mám nárok na to mít pár kilo navíc a jíst co chci...to také není nejlepší motivací pro početí dítěte. Z roztomilého (ve vašich očích) miminka vyroste (s trochou štěstí) normální dítě a fotky na facebooku ostatní přijímají spíše s blahosklonným úsměvem.

Být dokonalou ženou ve všech oblastech života. Kdo by to nechtěl? Zvlášť pokud někdo sleduje dokonalé herečky, zpěvačky nebo jiné ženy, které si vytváří obraz někoho, koho byste v běžném životě možná ani nepoznali. Dokonalost neexistuje. Právě ty drobné odlišnosti nás činí zajímavými a jinými. Takže pořídit si nemluvně jako módní doplněk do svého života považuji též za sobectví a určitou pózu pro okolí.

Že na vás tlačí maminka, že chce vnoučata? Proč si nepořídila sama víc dětí a tím matematicky nezvýšila pravděpodobnost vyššího počtu vnoučat? Je to pouze a jenom vaše věc kolik dětí máte, a jestli vůbec nějaké. Pokud na vás tlačí partner, vyvstává otázka proč? Pokud nerespektuje vaše životní priority a cíle, není to možná partner pro vás (nebo vy pro něj). Mít dítě je nadmíru důležité rozhodnutí, které naprosto zásadně ovlivní životy obou rodičů, proto by se na něm měli oba partneři shodnout.

Pokud se cítíte divná, protože chcete něco jiného než většinová populace, nezoufejte. Někdo je divný celý život a není to důvod proto, neprožít šťastný život.

K poslednímu bodu (chci, aby se o mě měl kdo starat, až budu stará) mám jediný argument. Myslíte si, že domovy důchodců jsou plné bezdětných lidí?

Špatné důvody proč nemít dítě

• Nechci si zkazit postavu.
• Dítě chci, ale kariéra je přednější.
• Dítě stojí moc času a peněz.

Přiznejme si, že mateřství je o nesobeckosti. Pokud se bojíte více než o cokoli jiného o svojí postavu, třeba i kvůli partnerovi, co je to za partnera?

Kariéra a mateřství není jednoduchá věc, ale je jen na vašich prioritách, jak se je naučíte skloubit a zda vám to za to stojí.

A dítě stojí opravdu hodně času a peněz. Ale proto dítě máte, protože se mu chcete věnovat. A peníze? I za války se rodily děti. Pokud nemáte exekuci a skutečně nebojujete o přežití, je to spíše výmluva.

Snad vám to pomohlo zamyslet se nad tím, co chcete. Musím ale podotknout, že o některých svých životních rozhodnutích jsem příliš nepřemýšlela. Někdy stačí cítit a řídit se svojí intuicí. A my ženy máme intuici opravdu dobrou. Pokud se nebojíme jí naslouchat, nemůžeme udělat nesprávné rozhodnutí.