Jak jsem začala pít kávu
Blíží se nám říjen a s tím i Mezinárodní den kávy, který je 1. 10. Potěší to mého přítele, neboť káva je jednou z jeho vášní. Možná tou vůbec největší. Vypije za den většinou 3 s kofeinem a jednu bez (někdy i nahoře bez, ale to jen večer). Být to na něm píši jen a jen o kávě. Už když jde spát těší se na ráno, jak si jí bude moct dát a často ani nemůže dospat. Důvodem je ale možná nadměrná dávka kofeinu v krvi. Samozřejmě má kávovar na zrna, na kapsle, moka konvičku, french press a cestovní přístroj na kapsle. V našem malém bytě má kávový koutek, což jsou 3 police narvané hrnky a příslušenstvím na kávu. Sama jsem takovou vášeň k něčemu, co se dá zkonzumovat nepocítila a už vůbec ne k tomuto černému nápoji.
Po mnoho let nebyla káva v hledáčku mého zájmu. Máma si o víkendu po obědě dělávala poctivého socialistického turka. Občas jsem si srkla, abych zjistila, co na tom má, ale nepřišla jsem na to příštích asi tak 20 let. Táta jí nepil téměř vůbec. Raději jsem si dávala čaj.
Jako chudý student-začátečník jsem začínala poctivě od píky. Teď se možná zapřisáhlý kávomil otřese odporem, ale ano, kdysi na koleji jsme s kamarádkou pily 3 v 1 z pytlíčku. Trochu se za to dnes stydím, ale jen trochu. Víte, jak nám to tenkrát chutnalo?
Pak nebylo dlouho nic. Jen občas jsem zaslechla: "No jo, teď ho nepiješ, ale počkej po třicítce začneš pít kafe." Nechápala jsem proč. To se od určitého věku začne ve vyšším množství tvořit jakýsi enzym zodpovědný za jeho štěpení? Vzhledem k růstové akceleraci za dob mého dospívání mi bylo jasné, že před čtyřicítkou ke kávě ani nečuchnu.
Po následující léta mi jí sem tam někdo vnutil. Pokud se tak stalo, dožadovala jsem se přidat do ní alkohol nebo alespoň mléko. Pro nekávisty je její chuť zkrátka nepříjemná a snaží se jí přebít něčím jiným. Asi jako když si někdo, kdo víno příliš nepije dá to nejsladší, ale kdo má chuť vytříbenou pije to, co by začátečník nemohl.
Zlom nastal, když se ke mně nastěhoval kávovar (v doprovodu mého přítele). Dělával mi lehkou kávu mezi nočními v létě, kdy mě bolela hlava a váhala jsem, jestli usnout nebo jít něco dělat. Do té doby jsem znala pouze "sesterskou kávu", která v kombinaci s cigaretou nahradí i oběd. Jsou to 2 lžičky rozpustné kávy, 2 lžičky cukru, do půli hrnku voda a do té druhé půli mléko. Přítel mě poučil o typech kávy jako latte, cappuccino, flat white, americano, doppio, lungo, espresso a ristretto. Sesterská káva pro něj znamenala podobné zvěrstvo jako piccolo.
Příprava kávy prošla s léty i u nás v Čechách velkým vývojem a již to není jen o turkovi a bílé kávě. Někdo ale po vzoru západních zemí preferuje překapávanou kávu. Přítel má rád malé kavárny a když chce vsadit na jistotu jde do Starbucks, kde vždycky ví, co mu dají ať je kdekoli ve světě a neriskuje, co dostane. Kávu pije zásadně vařící s bohatou pěnou.
Výhody pití kávy
- ráno dokážete vstát
- trochu se zahřejete, možná i zpotíte
- pokud jste na mateřské díky kávě to přežijete
- jestliže směnujete také to přežijete
- když chodíte do práce zvládnete tam dojít
- i na záchod si díky kávě dojdete (a dokonce rychleji než bez ní)
- chuťový zážitek pro někoho, komu káva chutná
Co jsem o kávě nevěděla
- odbourání kávy trvá 4-6 hod
- i káva bez kofeinu obsahuje malé množství kofeinu
- plísni ve zbylém lógru v nádržce kávovaru se dá zabránit přidáním soli
- piccolo rovná se společenské sebevraždě
Stále mám raději čaj. Vždycky si dám raději polévku nebo předkrm než zákusek s kávou po obědě. Dnes už alespoň trochu chápu, co na té kávě ostatní mají. Teď už vím, že po třicítce si poprvé uvědomíte, že vám ubývají síly a ne, že vaše tělo začne toužit po kávě jen tak kvůli nějakým fiktivním enzymům. Káva pro někoho může znamenat rituál plný klidu a pohody nebo festival chutí, pro jiného zase nutnost pro přežití.
Možná vám nějaký drzoun občas řekne, že jste líní, přitom vy jste jenom udření jako albánský soumar. Nebojte se, nejste líní. Jenom jste si přes nabitý program ještě nestihli vypít kávu. Už jste si jí dopřáli a pořád se k ničemu nemáte? Tak teď už jste líní.
Tak dobrou chuť!