Franta Život

Jako každý rok, tak i letos jsem před Vánoci oslavila narozeniny. Tento rok se však stalo něco, co jsem očekávala za mnoho, mnoho let. Moje okolí mi naznačilo, co naznačilo! Drze mi oznámilo, že jsem stará! Ano, je to tak.

Když jsem nastoupila do práce, bylo mi 24 let. Všichni se mnou mluvili jako s dítětem a provolávali: "Emo, ty jsi ale hrozný ucho!" a tvářili se, že nevím nic o životě. Spíše tedy, že nemám do ničeho mluvit. Když jsme se sestrou byly mladší, říkali nám rodiče: "Počkejte, až poznáte život!" Tenkrát se sestra domnívala, že ve správný čas potkáme nějakého Frantu Života a rázem budeme všechno vědět a všemu rozumět.

Když mi bylo 25 let, po Frantovi nebylo ani vidu, ani slechu, ale zdálo se, že jsem v optimálním věku, protože tento věk je atraktivní pro muže jakékoli věkové skupiny. Už vám totiž ustoupí akné, ale vrásky ještě nenastoupí. O rok později bylo vše také v pořádku, protože 26 let je věk, kdy můžete být stále ještě studentem. Sice už jsem nebyla studentem, ale občas si to někdo alespoň myslel. No a letos jsem se pomalu, plíživě a bez varování přesunula z kolonky ucho, optimální věk a student do kolonky stará volítalá dakota, které táhne na 30. Alespoň takto mi to vysvětlil můj moudrý otec, kterému táhne na 60, a který již zřejmě Frantu Života potkal, a tudíž považuje za svou povinnost šířit svá moudra dál.

Nechápu, že se vše během tří let tak dramaticky změnilo, před chvílí jsem byla ucho a najednou mi táhne na 30? Na tom nevidím zase nic tak špatného, ale ty rádoby zděšené výrazy, které toto provolání doprovázejí, jako by mi nebylo 27 let, ale měla jsem lepru!

Mimochodem jsem s překvapením zjistila, že to, co se říká, a čemu jsem zase tak moc nevěřila, je pravda. Ano, s věkem vám to opravdu spaluje pomaleji. Takže jestli si to čtou dakoty-čekatelky, radím vám: jezte, ba přímo žerte, dokud vám to spaluje! Nejenže vás okolí bude nevybíravě bombardovat úsměšky, že stárnete (většinou to jsou ti, kterým táhne na 40 let a více), ale přidají se také narážky na to, že se máte dobře, že je to na vás vidět, že vypadáte opravdu zdravě, je vás za co chytit a nakonec skončíte s tím, že údajně máte podbradek jako Miloš Zeman (většinou to říkají ti, kterým táhne na 100 kilo a třetí bradu).

V případě, že prozatím nejste majitelem podbradku a navzdory těm necelým 30 letům po vás v obchodě stále chtějí občanku, nemyslete si, že vás okolí ušetří. Vždy bude existovat někdo, kdo váš skutečný věk bude znát a ptát se, kdy už budete plodit, rodit, kojit nebo se konečně vdáte (většinou se ptají kojotky - kojící matky, které mají pocit, že když mají dítě, dostaly k němu i Frantu Života). Na to obvykle odpovídám, že na to nemám čas, protože veškeré volno trávím tím, že se snažím, nevypadat jako Miloš Zeman.

Jediné sympatické na tom všem je, že v procesu stárnutí nejste prakticky nikdy sami. Vždycky jsou nějací přátelé, spolužáci, kolegové a příbuzní, kteří stárnou také. Pokud se ve vašem okolí vyskytuje takových osob pomálu, radím navštívit Olšany, ačkoli slabší nátury by to mohlo spíše rozhodit. Protože jsem již údajně stará, jdu si vzít hůl do ruky, své vlasy (prozatím nějaké mám) si strčím pod šátek a půjdu čekat na náves na Frantu Život. Stále se mi totiž vyhýbá, ale tak třeba za rok, s další bradou...