Časová bilance červnové dovolené

Dnes bych se ráda zamyslela nad tím, jak o dovolené nakládám s časem. Řekla bych, že lehkomyslněji než v pracovním procesu, protože podléhám iluzi, že času je dost. No a ono není. Potřebovala bych více dovolené, abych mohla to časové zvládání volna ještě trochu potrénovat a doladit. Považte.

Pondělí – balíme se a odvážíme kocoura se psem na hlídání. Nezapomínám na malou dárkovou tašku, protože tuším, jaká to bude s kocourem tortura. Zapomínáme na škrabadlo.

Úterý – vařím brgul (což je buřtgulář, nikoli bulgur), dělám tuňákovou pomazánku, řízky a toasty na cestu.

Středa – jedeme autem 10 hodin a večer jdeme k moři.

Čtvrtek – 3, 5 hodiny procházíme Bruggy od jihu po centrum. Večer degustujeme belgická piva a jdeme k moři. Vyléváme brgul, neboť dostatečně nevychladnul a po jeho zavření se cestou zkazil.

Pátek – ráno jdeme na procházku k moři, dáváme si kávu v kavárně a jedeme do Dunkerku, kde se procházíme po pláži. Večer jdeme k moři.

Sobota – 4 hodiny procházíme Bruggy od severu po centrum. Degustujeme belgická piva a večer jdeme k moři.

Neděle – jedeme autem 10 hodin a večer k moři nejdeme. Už jsme zase v Čechách.

Pondělí – vyzvedáváme kocoura se psem, vše vybaluji a peru.

Úterý až čtvrtek – v podstatě bydlím na terase, kde si čtu, opaluji se a mažu se zvenku i zevnitř.

Pátek – nakládám maso na gril do Třince ke kamarádům a dělám krabí pomazánku. Balíme psa a opouštíme kocoura. Jedeme z Prahy po D1 celé 4 hodiny. Večer pijeme alkohol. Velice moc až do rána.

Sobota – dopoledne se budím a vedle mě leží z neznámého důvodu plyšový papoušek v dětské plínce. Nejsou to halucinace. Jsem prostě v Třinci. Zle mi je až do večera. Ostatní se opijí, někteří i zvrací.

Neděle – jedeme 4 hodiny domů. Je nám zle a dovolená končí, ale jsme šťastní, že nás Třinec opět nezlomil.

Shrnutí

Za letošní dovolenou jsem navštívila 2 cizí země, 2 známé restaurace, 1 neznámou kavárnu, 2 kamarády Slezany, 3 knihy jsem přečetla, další 2 rozečetla a moc obdivuji manažery, kteří si umí rozplánovat i to, kdy si mají dojít na WC. A neobdivuji a vůbec nechápu, jak stíhají mít několik milenek, když na mě si neumí udělat čas ani někteří kamarádi ze základky.

Závěr

Normálně takhle nepiji, ale Belgie je pivní země, to tak prostě je. Třinec je u Polska. A to tak prostě taky je. Je to místo, kde vám k snídani nabídnou Mimosu a husu a jsou velice zklamaní, pokud si s nimi nedáte. Chci jim udělat radost, a proto vždycky tak trpím.

Ráda bych podotkla, že jet v pátek ve špičce po D1 považuji za vrcholnou oběť, kterou nejsem ochotná položit na oltář každého přátelství.

Pro mého přítele byl nejlepší zážitek z dovolené, když našel čerpací stanici, kde si mohl dotankovat AdBlue a nemusel si ho kupovat v předraženém kanystru.